Zentennium
ZENTENNIUM leží na východ od Kanzelgratu a ve druhé polovině cesty se na něj napojuje. Má čtyři délky ve spodní části, přičemž poslední z nich lze různě var. v lese. Následuje přechod lesem více než 200 m a 3 délky nejtěžšími místy Kanzelgratu, opět lze var. v lehčích. Od posledního štandu 1-2 délky lehkým, nicméně lezeckým terénem ke kříži u chaty. VI- UIAA (s obcházením V), 235 m, sportovka. Sestup k nástupu lehkou Wagnersteig (A).
 |
| cikcak ve 2. ptch |
Cesta začíná takovým mělčím žlabem, plotnou, kde se sype suť. Hlavně nezapomenout na konci výrazně doleva a vedle pukliny zpět doprava na konec druhé. V těchto místech je to nejtěžší, ještě nepříjemný traverz vpravo a pak přes místy dost travnatý úsek ke štandu. 4. délka je už jen za V- a to až v závěru, kde se to dá i nějak oblézt.
Odtud pak na západ na Kanzelgrat. Je jedno, kde se napojit, protože 5.
délka je takový schod za III- a trochu o ničem.
 |
| Frediho nos, klíčové místo |
Následuje klíčová délka, kterou lze obejít lehce vpravo po červeně značeném Wienersteigu nebo vlevo po modrém a mocně onýtovaném Fredisteigu (V+). 6. je označená zeleným křížem, vede mezi nimi nejprve plotnou pod výrazným Frediho nosem a pak vlevo kolem hrany do pukliny, kde je nečekaně otočka a výlez, štand. Zase se tady spojují cesty a Zentennium vede vpravo od borovice (vlevo je Piazriss), pak takovým levým oblezem po římse, kde nic nebylo (podle fotek na Bergsteigenu OK, podle topa se možná mělo jít rovně). Pak jen dolézt +-80 m ke kříži se závěrem tak za II (nějaké nýty) a dolů. I když jsme tu šli mockrát, tak úplně mineme Wagnersteig a kus se vracíme. Nebýt toho, tak paráda na Hohe Wandu.
 |
| dolez Kanzelgratem |