Łutowiec

ŁUTOWIEC je vesnička v Čenstochovské juře, nedaleko známých skal a hradů v Mirówě a Bobolicích. V její severní části, hned nad návsím, se nachází vápencové skály neobvyklé velkým množstvím velkých tafonů vzájemně prorůstajících do řady hodin. Lezecká oblast má charakter výchozů s věžemi, sektor Knur je hřebenáč s dvojicí vrcholů spojených hřebenem. Na dohled od něj je místo, kde stával strážní hrad, tzv. Zamkowa/Straźnica, o něco nižší. Stranou jsou další sektory. Nejdelší cesty měří přes 20 m, na začátku vsi a na návsí jsou parkovací místa (stará zastávka busu).

Minogi

Ráno v pozdním podzimu, asi poslední lezení, než skály "ztuhnou". Z auta se vyřítíme po polní cestě a po mokré trávě k prvnímu šutru. KNUR. Vylezeme první cestu Łyk szcześcia za V s jedním těžším krokem a chceme se ještě rozlézt, tak hážeme lano do vedlejšího slaňáku. Má to být Deszczowa rynna za V+, ale je to trochu těžší a víc borháků. Nohy jdou tu a tam přes komín Nikoli na protější stranu, provovýstupce na to asi nemyslel. Protože ve výsledku nějak hackneme Koniec świata za VI.1+ (VII+), což je mimo náš limit. Až pak jdeme na Minogi, megaklasiku přes díry v dírách... Vršek je komín, ale spodek to je zajímavost za V+. Protože vedle jsou lezkyně, zkoušíme variantu vpravo (tj. puklinou, obřím tafonem a komínem nahoru), směsku Prawe minogi a Lewatywy tak, ať nemusíme použít smyčky (které nemáme). Prostě jen po borhácích, něco kolem VI. Pak nás moc nezaujal Maly kosmita (V+) a šli jsme na ZAMKOWU, kde jsme si ještě dali Lorda Waldemorda (V), lehkou přes odštěpy. A touto pěknou cestou jsme letošní Polsko zakončili obklopeni polskými lezci a jejich psíky.