z Dachsteinu

Arco

 
ARCO. Pro horolezce ze Střední Evropy asi není známější lokalita. A přesto jsme tam ještě nebyli. Z mnoha sektorů lze zmínit např. LASTONI DI DRO se skoro 300 m dlouhými rajbasy, nebo protější PARETE SAN PAOLO. V jurském vápenci kolem vesnice Ceniga (málo parkovacích míst) a Dro je většina cest sportovních. Na LASTONI DRO jsou většinou delší odlezy a v některých pasážích přelezy kolem vegetace, kde se musí hledat cesta. Platí to i pro CICLAMINI s klasifikací V-, i když obtížnost je na plotnách spíše pocitová. Z konce cesty se sestupuje mírně nahoru a pak vlevo, směrem k jezeru Garda, nepříjemně, lesem.
Parete SAN PAOLO na protější straně údolí, tj. na pravém břehu řeky Sarca, je klasický vápencový výchoz s lehkými nástupy v podstatě i silnice, kam se dojde od římského mostu. Cesty končí na travnatém hřebeni, odkud se sejde do lesa a lehce zpět. Dá se tak stihnout i více vícedélek za jeden den nebo třeba jen odpoledne (dopoledne.). VIA SIUXIE má např. 120 m, 3 délky, V+, v podstatě direttisima.
Za zmínku stojí i sektor MASSONE, jižně od Lastoni di Dro. Jedná se především o jednodélky a cesty pod převisy v bývalém lomu na oolit. Je tady několik šachet s velmi těžkými cestami a oblast se hodí i jako procházka v případě deště, protože jsou to převisy a jeskyně. 
Oolite Caves
0. den - přílet 
Někdy o půlnoci...
 
1. den - Via Siuxie
Máme naplánováno vyzvednout auto a šupem k Lago di Garda, do Arca. A zkusit 2 cesty, než se ubytujeme a koupíme krmení pro lezce. Což je obvykle nějaká omáčka, těstoviny, pečivo a maso z nejbližšího obchodu. Jenže nejprve nás zradí italské autobusy. Část rodiny to zná z Říma. Prostě nejedou. A když jedou, tak jinam. Jíždní řád? K čemu... Takže jdeme na letiště pro auto pěšky. Tam nám řeknou, že máme jet pro auto na P3 busem číslo 8. Čímž se nebezpečně blížíme k místu startu dnešního dne. OMG.
Diesel, automat, BMW... Za cenu Škodovky bychom byli rádi spíše za Fiat. Dojedeme do Cenigy, kde dost marně hledáme místo na zaparkování jakkoliv daleko od lezeckého areálu. Asi nemáme na italský styl parkovat v jakékoliv mezeře, třeba na protější straně římského mostu. Je už po 14h, když konečně dojdeme k nástupu. Vidíme nápis Siuxie, máme i její topo, tak šup. První délka smyčky, lehká. Další smyčky a v těžším místě borháky. Následuje poslední délka, začátek vypadá drsně, ale přeceněná V. Za hodinu hotovo i ve třech. Akorát už nám volá nocleh a břicho. Takže sbalit.
Siuxie, 1 ptch
2. den - Vie dei Ciclamini 
Krásné ráno po mírném dešti. Jdeme na obří rajbas, co jsme viděli z parete Sao Paolo. Bramboříková cesta, ciclamini... Kromě nich i fíkovníky, meduňky a podobně. Cesta začíná sympaticky dírou ve svodidlech, kudy se leze do vinic. Dá se dojet i auty, moc to tu místní neřeší, ale my to máme blízko pěšky. Pěšina nás dovede pod skálu. První délka je velký odlez ke dvěma borhákům a pak smyčka, štand. Podle topa se má jít nahoru ve druhé délce, podle smyček spíš doprava (ke Garda) a pak nahoru. Druhý štand je blízko stromů, následuje odlez doprava mezi křoví a opět nahoru na začátek toho nejlepšího v celém sektoru.
Lastoni di Dro
4. délka téhle cesty i sousední Sole e pioggia a vlastně i třetí Dimensione terzo vedou spolu s 5. hladkou nakloněnou plotnou většinou bez chytů. Krásné dvě délky lezení na tření. V dalších dvou povrch zdrsní a leze se snadněji. Pak se přeleze malá římsa a následuje dolez. 
rajbas Ciclamini
Sestup není úplně lehké najít. Musí se trochu nahoru a pak dolů. Místy jsou mužící, místy nic. Čím níž, tím je cesta jasnější. Dole se odbočí po červených značkách zpět pod rajbas a může se jít. 
výhled z Ciclamini
3. den - odlet 
Odpoledne odlétáme a musíme ještě na letiště (Bergamo) s přenusem busem z car-rental. Uvažovali jsme nad brzkým vstáváním a lezením čehokoliv, akorát počasí se kazí. Nakonec se jdeme projít jen na oolitické šachty v sektoru Massone. Nejprve nás navigace vede ulicemi širokými 1,8 m (zrcátka ojojoj) a pak krátká procházka. Jsou tady v převisech těžké cesty, lezl tu Adam Ondra i Jakob Schubert. Nachází se zde první italské 9a. Do takových nenalezeme ani jednou rukou. Na čumendu fajn. Stejně mrholí a pak už lije a lije. Stěrače stírají a letadlo letí do Katovic (kde teda neprší, což je dobře, protože při odletu pro déšť nemohly).
Oolitické štoly
Oolitické štoly