Kendlspitze & Muntanitz

 

GROSSER MUNTANITZ, s 3232 m/m nejvyšší vrchol skupiny Granatspitzgruppe a současně i nejprominentnější (717 m) vrchol mezi Grossvenedigerem a Grossglocknerem představuje příležitost pro velkolepou alpskou hřebenovou tůru s jednou majestátní a čtyřmi méně výraznými 3000+, technicky lehkou (klíčové místo při sestupu z Kleiner Muntanitz zajištěné ocelovými lany). Při výstupu normálkou od chaty Sudetendeutschehutte po dosažení hřebene u WELLACHKOPFEN (členitá hora s několika vrcholy a převrcholy, 3117, 3110 a stranou pěšiny 3037 m/m) obklopuje trasu věnec z různých dílů Vysokých Taur: na jihu Villgranterské, na jihovýchodě (Hoch-)Schoberské, na východě a na západě Glockner- a Venediger-gruppe s nejvyššími vrcholy. Před samotným Grosser Muntanitzem je nutné zeslézt komínem z KLEINER MUNTANITZ (3192 m/m) na plošinu zvanou Kampl (3129 m/m) s výhledy na malý ledovec Gradötzkees, který původně sahal mnohem výš pod hřeben. Normalweg po Karl-Schoettner-weg CH-I.

VORDERE KENDLSPITZE, 3085 m/m, prominence 259 m, je nejvyšší vrchol v jihovýchodním výběžku Grosser Muntanitz a nejjižnější 3000+ Granatspitzgruppe. V podstatě se jedná o dvojvrchol Hinterer a Vorderer rozdělený několika zuby. Do sedla mezi nimi vede tzv. Saazerweg. Od sedla pak na Vordere Kendlspitze krátce zajištěným úsekem (drahtseil). Hintere Kendlspitze má velmi rozlámaný a nestabilní hřeben. Naopak SW-grat na přední vrchol od skalního zubu Tschadinhörndl (2769 m/m) nejprve 2x po drátěném laně v sypkém svahu a pak 8x po cca 50 m I-II UIAA (2 místa II/III) nabízí elegantní, i když trochu rozbitou sportovku (Theniushaken).

Kendlspitze

Knedlgrat

Plány na toulání po Alpách zkraje července hatí bouřky... Co stihnout za dva dny + odjezd? Balíme do Kalsu, kde máme delší dobu vyhlédnutý hřeben na Kendlspitze. Možná trochu lehký (nejtěžší krok je za III- UIAA), ale je málo míst, kde se dá v tropických dnech lézt ve 3000+ bez nějakých dlouhých nástupů z údolí. I tak je to od lanovky na Adler Lounge (2405 m/m) k nástupu pěkný kus cesty. A to nejprve dolů do 2207 m/m (Karl-Matreier-Torl) s malou chatou a pak nahoru vlevo kolem skoro 2600 m vysoké Blauspitze a zase dolů a nahoru na Hohes Tor (2447 m/m). Tohle námi ne moc oblíbené střídání up-down nahrazují výhledy na almy všude kolem... Ostatně druhý den bude spolu s námi sestupovat místní paní do jednoho z nich z Kendlspitze dolů do údolí Bretterwadnbach (neznačenou stezkou).

drahtseil

V sedle pod zubem (nebo ploutví) Tschadinhörndl nás ukazatel směruje na ještě nenápadnější pěšinu po hřebeni. Celkem strmě přes nádherně rozkvetlé a provoněné alpské louky za Tschadinhörndl, kde začíná první ze dvou "ferrat" a dolez na plochou část JZ hřebene, jemuž budeme asi navždy říkat Knedlgrat a to nejen po vzoru Štrúdlgrat, na který můžeme skoro celou dobu koukat, ale i vzhledem k výborným tyrolským knedlíčkům v polívce na chatě dole.

SW grat

Samotné lehounké lezení se pozná podle prvního háku Frediho Thenia, Lezeme souběžně bez lezeček, háky se hodí spíš skrz lámavou rulu (silně břidličnatou) než pro obtížnost trasy. Jsou na ní sice exponovaná místa, zoubky a plotničky, ale vše by se dalo lehce zvládnout, kdyby skála držela. Nejenže praská, ale drobí se na zářivě lesklý jemný písek, na kterém se dá docela dobře uklouznout. Pěkných kusů křemene a dalších pořádných nerostů či hornin je pomálu. Tůra je to ovšem majestátní, vpravo Glock, vlevo Benátčan... Pod vámi hluboká údolí zelená až v dolní části. Lezení ve 3000 metrech nad mořem. Se Studlgratem se nedá srovnávat, ale přesto to neustále děláme.

top

Následuje vrcholový kříž, krátká ferrata do sedla mezi Knedlíky, ještě kus drátu dolů a pak sutí zpočátku hodně "pepříjemnou" do 2823 m vysokého sedla Durrenfeld nazvaného podle kamenitého a písečného údolí pod Knedlíky. Tyhle "Suché pláně" jsou ostatně typické i pro následující údolí a připadáme si tak spíš jak někde ve Střední Asii. Jen místo velbloudů kolem pořád pobíhají svišti. Ale orli jsou i tady.

Ze sedla opět po drahtseilu po Sudetendeutscherweg až ke stejnojmenné chatě. Maličká, útulná... Sleva na AV kompenzovaná tím, že po 7 hodinách tůry a přejezdu si dáváme apfelzaft, knedlíčkovou polívkou a chleba s vejcem. A pak dlouhého šlofíka s přestávky na kašel.

Kendl od Sudetendeutsche Hutte

Muntanitz

Druhý den se má počasí zkazit až večer, takže vstáváme výjimečně až v o půl sedmé. Za dvě hodiny stojíme na Velkém Muntanitzi. Výstup je snadný. Od chaty pouze 600 vm, nejprve celkem strmě, pak přes dvě prašné pláně alá Taklamakan a Karakum na výrazný JZ hřeben po cestě Karl-Schoetner. Což by mimochodem rodák z Karlových Varů, zakladatel chaty pod námi a iniciátor opravy chaty Karslbad (ve stejnojmenném pokoji jsme spali) naproti přes údolí. V 76 letech jej odsunuli. Asi byl jako horolezec a penzista ČSR nebezpečný...

Wellachopfe Hintere

Následuje poslední náročnější stoupání na Wellachkopfen, jejichž jižní stěnu lze vidět od chaty. Východní stranou padá tenhle vrchol strmě do údolí Gradotz, západ je spíše povlovný, plný lesknoucího se písku tu a tam s pevnějšími bloky ruly a především křemenů. Až pod Kleiner Muntanitz se pěšina drží spíše na západní straně. Pak jakoby Malý obchází (ale na vršek se zbytky soklu je to jen několik kroků) a následuje drahtseil s nejtěžším místem v komíně. Celkově je ale tato část lehká, udává se I UIAA a lze ji obejít (akorát ta lámavá a dunivá břidlice...). Z plošiny Kampl je to už jen 100 vm po poskládaných plátech vzorově se lámající ruly. Kříž, výhledy... Jsme tu úplně sami. Včera jsme viděli na trase jen 2 lidi a potkali otce s malou dcerkou. Dnes jen dole trojici, co spala vedle v pokoji (a vstávali po dlouhém buzení ve 3 ráno) a cestou dolů další 4 huttekamaraden. A pak týpka tam a naproti a tu paní z almu (a 2 dvojky na Knedlíku). Na víkend celkem prázdno.

Hintere Wellachkopfe

Cesta zpátky vede zase zpět cca 60 vm na Malý Muntanitz a pak jen dolů. Na Dürrenfeldscharte se ale zase něco nastoupá a pak to samé, co včera. "Dole" (v cca 2400 m n.m.) je ostatně zase pořádné vedro. Jako alternativa se nabízí použít lanovku z Matrei a vracet se dolů přímo od chaty. Nebo v lyžařské sezóně použít lanovku na Blauspitz. Ale stejně to pokaždé vyjde přes 20 km a 2000 vm.

Kleiner z Kamplu

písečné Wellachy