Kobylanská dolina či Karniowska patří mezi tzv. Dolinki Krakowskie. Lezou se zde nejdelší cesty z celé Polské Jury. My jsme se rozlezli a odrovnali na
Turnii s krokiem (Věži s krokem), kde kromě komínku je i vzdušný krok na straně jedné a náznak skoku v další cestě (
Scianka z ryska, VI.1).
Filarek s krokiem a
Wariant komina s krokiem (IV+ a III) jsou dobré na začátek, ráno bývají vyhřáté ve slunci.
 |
Zjazdowa turnia
|
Hned vedle je Zjazdowa turnia. Vypadala hezky a Poludniowy komin je za IV. Akorát jsme po olezlém začátku zamířili trochu doprava. Když to zhoustlo, tak doleva, borhák, hákování... Až pak nám došlo, že se tady leze nějaký variant Strzez sie bazyliszka, VI.1+ (VII+). Tak potupně pryč (přesto si stále myslíme, že borháky byly i mezi oběmi cestami v nějaké další). Tak konečně Poludniowy komin, což je spíše stěna, a pak na Žabího koně. Místní klasiku nelze vynechat, mimochodem v kapličce u sektoru Kapliczka :D jsou ve vápenci nádherní amoniti (asi). Kolem už táboří, grilují, topropují, bicyklují atp. polští lezci (dost rozdíl oproti končinám československým, kde jakákoliv činnost způsobí katastrofu rovnou masovému vymírání na konci křídy). Volný je Horní travers Žabího koně (IV+), tak stejně jak na tatranském... První délka nahoru, pak lze štandovat a travers (začátek trochu delší na ruku) a na zoubek s druhým štandem. Z něj se má trochu vrátit a vpravo od hřebene na vršek, údajně nejtěžší kroky. My to bereme rovnou za nosem kolem staré skoby dirrettissimou. Poslední dnešní slanění a k parkovišti, kde je to úplné maso... Polská auta visí snad i na stromech. Ale kolik jich tu je, tolik je borháků. U nás se všichni schovávají.
 |
Žabí kůň
|
 |
Žabí kůň
|
