LASORLING (3098 m/m) je nejvyšším vrcholem stejnojmenné horské skupiny Vysokých Taur, resp. její Venedigerské části. Ostatně Grosser Venediger je výrazně viditelný na severovýchodě a okolí Rotspitz na severozápadě. Mimo výstupovou trasu se nachází i malý zbytek ledovce Berger. Normáka vede z jižní strany přes rozsáhlé suťové pole a krátce hřebenem hodnoceným za I/II UIAA, ale spíše lehčím, vhodným i pro běžné turisty, jakkoliv při pohledu z okolí působí výrazný ostrý vrchol poměrně nedostupně. Westgrat z předvrcholu Kleiner Lasorling se pro sypký hřeben nedoporučuje.
 |
| na Kleiner Lasorling |
normálka
Výhodou cesty na Lasorling je možnost dojet ne právě levným horským taxi (nutná rezervace, 2 dospělí + dítě, 75 E, zpáteční) k bývalé chatě Wetterkreuz ve výšce 2100 m/m a vyhnout se tak vedrům v údolí. Od kříže viditelného až z Matrei jsou to asi 4 hodiny chůze, cca 10 km, 500 vm z jednoho tauernského údolí do druhého kolem několika "menších" vrcholů, střídavě nahoru a dolů.
Prvním výrazným vrcholem je LEGERLE (2527 m/m) s velkým křížem. Na druhé straně jeho výběžku se nachází údolí Zupalbach s chatou Zupalsee a malým jezerem podobným spíše nádrži. Jako všude je kolem spousta krav, oblast je využívána dost intenzivě. Platí to i o dalším údolí, kde se nachází Mersechenalm se stejnojmenným statkem. V jeho západní části se to hemžilo svišti a tetřívky.
Gosachkofel se dvěmi menšími sedly zakrývá z cesty výhledy na chatu Lasorling. Ta leží ve třetím údolí a během naší návštěvy tady třetí rok pracovala sympatická holčina z Čech. Chata nepatří AV, ale ceny jsou tu podobné. Stezka na Lasorling se kousek nad chatou odpojuje od Lasorling Hohenweg, aby směřovala na Berger-See-Hutte a až pak na Lasnitzenhutte.
 |
| nad Hohenweg |
Jiná cesta na Lasnitzenhutte je ještě společná s výstupem na Lasorling. Když se v závěru dlouhého údolí odpojí, začíná prudké stoupání kamením a pak sutí na jihozápadní hřeben. Pod ním pak do malého sedla na hřebeni spojujícím Velký a Malý Lasorling. Pak zleva, zprava a po hřebeni ke kříži. Výhledy trochu kazí mlha. Jinak jsme sami, jeden pár odešel a další teprve dorazí. Ještě pak zkoušíme Malý Lasorling, ale je to vážně rozbité. Na chatě pak i druhou noc spíme.
hřebenem Lasorlingtauern
Sestup z chaty třetí den jsme naplánovali jinak, což je fajn, protože je konečně azuro (s výjimkou Lasorlingu, kde jsou mraky) a těšíme se na výhledy. 10 km a 700 vm nás čeká k Wetterkreuz hlavním hřebenem, resp. jeho částí. V Merschenalm odbočujeme a kolem krav dojdeme ke strmému a krátkému výšvihu na hřeben v místě Speikbodenscharte. 2653 m/m (u kříže je 2660) vysoký SPEIKBODEN je odtud kousek a trochu dál je 2725 m vysoký DONNERSTEIN, kde kupodivu kříž chybí. Pěšina je tady úzká, vede hřebenem nebo podchází ostrým srázem. Dál pokračuje přímo hřebenem už pohodlněji přes bezejmenný vrchol na ZUPALKOGEL či GRIFTEN (2723 m/m). Celou dobu výhledy... A až na Zupalkogelu 2 rakouští hoši.
 |
| grat |
Sestup z Zupalkogelu už je po pohodlné cestičce, až na pár míst málo exponované. Pod LEGERLE se dá sejít na chatu Zupalsee nebo na alm Fragnik (nebo tak nějak). Objevují se první další turisti. My sejdeme třetí cestou přes vrchol Legerle. Sestup z něj je ještě docela ostrý, hlavně po dlouhé trase, protože udávaných 10 km z mapy.cz třeba vůbec neodpovídá jiným, kde bez Legerle naměří kolem 12 km.
 |
| k Wetterkreuzhutte |
Ještě posvačímě nějaké borůvky a trochu méně zralé brusinky, než odjedeme domů s noclehem a krátkou zastávkou u WOLFGANGSEE, kde polezeme na FALKENSTEINU krátkou třídelkovou Bergfuhrerkante za IV+ UIIA a jsme úplně KO. Radši slízáme než slaňujeme a před koncem prázdnin se ještě z posledních sil okoupeme.
 |
| Wolfgangsee a Falkenstein |