z Dachsteinu

Rychlebské hory

RYCHLEBSKÉ HORY jsou pohoří na moravsko-slezském pomezí, od vyhnání původního obyvatelstva málo navštěvované i obývané. Nejvyšší vrcholy Smrk (1126 m/m), Travná hora (1125 m/m), Brousek (1116 m/m), Polská hora (1106 m/m) aj. se vyznačují např. nízkou prominencí (nad 50 metrů kromě nejvyššího Smrku ještě Polská hora a Studený). Velký kus pohoří se tak dá projít i za jediný den, např. z Palaše. Výborné výhled nabízí např. hora Travný nebo Brousek, na Smrku aj. jsou malá rašeliniště, malebné údolí Kunčického potoka...


od Paprsku

Od horní stanice lyžařského areálu Paprsek ve Velkém Vrbně se vydáváme na hřebenovku, většinou mimo turistické trasy. V zimě tudy vedou běžkařské trasy, z nich teď na jaře moc nezůstalo. Na hřeben se dostaneme kolem vrchu Palaš (1027 m/m) po červené a pak lesní cestou. Kousek dál se mimo hranici dá odbočit na Travnou horu s vrcholovou skalkou, na opačné straně se dá mlázím dojít na nevýraznou Postawnou (1116 m/m). Následuje 1115 m vysoký Brousek s velmi zajímavými kameny a rozcestí nad Solnou chatou. Odtud je to kousek kolem a částečně i přes rašeliniště na Smrku. Zpět se dá vrátit i zimní cestou Pohádka, ale výhledy jsou tak parádní, že jdeme Šengenem a to i dál přes Bílé kameny (1029 m/m) na Polskou horu (1106 m/m). Jen závěr cesty vede po zelené značčce z Polska. Polská hora, též Rudawiec nebo Červené Bahno, je 3. nejvyšší a 2. nejprominentnější v Rychlebských horách.

Kolem Medvědí chaty, opět po neznačených ale širokých lesních cestách se vracíme, přes údolí Kunčického potoka.  

výhled na Jeseníky

Brousek