Keprník

KEPRNÍK (1423 m/m)  aneb nejvyšší bod Keprnické hornatiny a 2. nejprominentnější hora Jeseníků (v nich je 4. nejvyšší po započtení předvrcholů Pradědu). Na vrcholu je mrazový srub a další rozsáhlejší se nachází na předvrcholu ČERVENÁ HORA  (1337 m/m). Z oblastí nad hranicí lesa bývají velmi pěkné, skoro kruhové výhledy. Zajímavé jsou výhledy na Praděd a Králický Sněžník, výjimečné např. na Krkonoše nebo Beskydy. 

trasa z Červenohorského sedla

Kdesi u Šumperka v zákazech v zákazu a objížďce v objížďce, kde se ztratí i tři navigace, velí navigátor změnu cíle. Za pár minut jsme v Červenohorském sedle (1000 m/m) na velkém parkovišti, neplaceném. Vyrážíme v koronavirové době tak nějak doplnit naše jesenické výplazy o další společný cíl... Kolem vleků přes červenou značku na první vyhlídku a dál po hřebenovce až k Bílému sloupu, kde se žlutá odděluje lesní pěšinou na Červenou horu. Z ní jsou pěkné výhledy (na červené značce nejsou zase o tolik horší, ale jsou přeci jen na opačnou stranu), zajímavá je i Sněžná kotlina a pochopitelně i mrazové sruby včetně nepravého skalního okna.

Vozka a Keprník z Červené hory

Pak návrat na červenou značku a lesem s typickým jesenickým bahnem k malému rašeliništi. Pro nás je zajímavější než třeba na Rejvízu, protože k tomuhle se dá pouze dojít. A pokud se chvíli počká, můžete u něj být úplně sami. Pokračujeme na vrchol Keprníku, tesně před ním je strmější stoupání. Na vrcholu se mimo červenou značku nachází mrazový srub. Výhledy z něj ani po letech neomrzely, další z nás naopak vidí Krkonoše v dálce z téhle strany poprvé.

Praděd z Červené hory

Zpátky jsme chtěli jít přes Vozku, ale po ranním zpoždění se chceme vrátit domů včas. Takže kolem Vřesové studánky zase na Červenohorské sedlo. 

výhled z Keprníku směr Šerák

údolí Desné