Genussgrat

WACHAU. Není to úplně typická oblast vícedélkového lezení, ale dají se tady najít dost zajímavá místa. Zatímco Don Bosco Grat je na levém břehu Dunaje, na druhé straně údolí plného vinic se nachází dvě lezecké oblasti, NARRENTURM a KIENSTOCKSPITZE. Hřeben mezi nimi, spíše několik věží s chodeckými pasážemi, v kombinaci s oběma sektory umožňuje docela dlouhou lezeckou tůru. Cesta má 18 délek, 420 m. Klíčové místo je za V+, jinak spíš IV. Z mnoha míst se dá utéct, materiál je gneis (rula), ale podobá se spíše zeleným godulským pískovcům. Sestup je pěší, lze doporučit vrchol SEEKOPF (671 m/m) s rozhlednou.

 

Genussgrat je název pro hřeben mezi Narrenturm a Kienstockspitze. Najít ho je poměrně lehké, po tutristické cestě až k výrazným mužíkům a skalám. V sedle s hranečníkem 38 se odbočí vpravo. První délku jsme částečně minuli, druhá se obchází zprava do výrazného žlabu. Jsou zde dvě var., šli jsme komínem za V vlevo. Krátce lesem a dvě délky na první věž (V-), ze které se blbě sléza vlevo, protože smyčky tam nebyly. Možná jsme ty délky i spojili. Chodecký úsek tak za II pokračoval na vrstevnatou věž, odkud jsme slanili. 

někde, Genussgrat

Následoval dlouhý úsek, kde jsme se jistili jen průběžně. Popolízání přes skalky až k výrazné "knize", IV+. Zase pěšky k dalšímu místu za V-, kudy to pustí a kde jsou nýty. Krásné výhledy dolů. Někde v téhle pasáži, ve žlutých lišejnících, jsme asi narazili na těžší variant (nebo se to úplně obchází) a nechali tam presku. Podle topa by to bylo za IV-, ale to na převis s puklinou moc nesedí. Taky jsme tady ještě 1x slanili ze slaňáku, v topu není a slézat nebylo kudy, snad nějak zpátky. Kousek výš jsme poslední úsek dali jako třídélkový, protože jsme nějak špatně spočítali presky. Nejprve se doje k místu, kde bylo fixní lano.Nad ním je hnusný přelez zleva doprava, V+. Chce to vychytat, nelézt to moc vlevo. Poslední část jsme šli vpravo, údajně za IV. Možná únavou, možná jsme jen matlové, ale byl tam taky těžký krok. Podobně jako v jedné z prostředních délek, kde jsou pak asi 2 m od sebe nýty z různých cest. V topu to není. Jištění OK, občas tenké smyčky v hodinách... 

1. slanění

Na Kienstockspitze narážíme na první lidi, místní gruppe. Podle nich scházíme dolů, na rozdíl od popisu normálně choďákem, křovím. Nahoru pod skalami docela ve vedru. Ještě kuk na rozhlednu a po Mauersteig dolů k parkovišti. Kdo by se těšil na mohutné stěny, byl by zklamaný. Ale přelízání po odlišném typu skal, podle nás dost o nohá, je zajímavé. Připomíná to trochu třeba Sagra Chicu nebo samozřejmě protější Don Bosco... Někteří ji hodnotí i jako VI-, topo sedí, akorát místy je těžké určit, kdeže to jste. Přeci jen tahat to jako 18 délek je asi zbytečné. 

výhledy na Dunaj

 

Kienstockspitze, sekce Riesling