Stredohrot

 

PROSTREDNÝ HROT nebo též STREDOHROT je 2441 m vysoký vrchol v tzv. Prostredném hrebeni. S prominencí 158 m a nadmořskou výškou je často zařazovaný do tzv. Koruny Tater. Na vrchol vedou dvě letní klasické cesty, obě z Malé Studené doliny. Tzv. Dubkeho lávkou se vystupuje kolem Žlté stěny, Žlté veže (2385 m/m) a Malého hrotu (2420 m/m), poměrně lehce dostupných. Dubkeho lávka je v podstatě chodecký terén, nastupuje se na ni nepříjemným suťovým žlabem, pak krátce koněm a na konci opět rozbitým žlabem do Štrbiny v Prostrednom Hrote (II/III). Druhá nejčastější cesta (komibují se) se označuje podle Stilleho žlabu v dolní části (vymyté a mokré plotny, II/III), horní část je spíše travnatá.

v štrbině za Žltou stenou

  

Dubkeho nahoru a Stilleho dolů

Vyspíme se na Zamkovského na zemi a brzy ráno vyrážíme. Místo letních veder teplota spadne skoro k 0, takže výstup není moc příjemný na ruce. Ale až pod Téryho chatu je nepoužijeme. Pak odpočujeme ne moc dobrým chodníkem kolem Žlté stěny doprava. Je i možnost to obejít kolem Teryho chaty, ale je to zacházka. V Puškášovi má výstupový žlab číslo 93 a asi II UIIA. Leze se víc vlevo, kde se objevuje chodníček, jinde je to hnusné balvaniště. My spolehli na mužíky a dřeli se až moc vpravo. Kůň před Dubkeho lávkou je jeden z nejlehčích v Tatrách, i když výšvih za ním lehce překvapil. Tu a tam nýt.

Lomničák až Baraní rohy, z koně pod Dubkeho

Samotná Dubkeho lávka je pohodlná rampa. 30 m před sedlem se z ní musí odbočit do dalšího žlabu, opět dost sypkého. Drželi jsme se v pevnější skále více vpravo a vylezli na Malém hrotu, resp. těsně pod ním. Ze sedla mezi ním a Stredohrotem se buď sestupuje asi 50 m roztřískaným žlabem (třetím), vůbec ne příjemně, nebo se dá lézt přímo hřebenem za III, ale opticky to tak nevypadalo (a v Tatrách často "přímo" znamená to oblézat). Římsa obcházející Stredohrot z Velké Studené doliny je jasně patrná a lehčí než jak vypadá. Jakmile se objeví travnaté jižní svahy, začíná snadný výstup mezi skalami na vršek. Ten je celkem pohodlný.

Ladová štít a Široká veža někde pod Malým Hrotem

Sestup do Sedla pod Prostredným je pohodlný, zřetelný. Těsně před sedlem svádí žlab vpravo k sestupu, ale pěšina se spíše mírně zvedá nad sedlo, které není předtím vidět. V sedle je opět nepříjemný žlab a pak strmé trávy. Končí v malém "vodopádu" (spíš vlhké skály) se slaňákem, kde jsme teda slanili i tu II/III, protože když už vláčíme lano... Jedná se o tzv. Stilleho žlab podle prvovýstupce. Pak se přejde doprava nad poslední sráz s borhákem umístěným tak, že na něj pohodlně nelze dosáhnout. Pod ním je už hromada balvanů s náznaky cesty směrem doprava. Pestrá cesta končí přebroděním potoka a procházením vegetací. 

výhledy směr Gerlachovský

Stredohrot je impozantní vrchol, ze Stilleho žlabu dokonce se žlutými cákanci pro orientaci. Na trávy nebo vymyté skály se v Tatrách dá zvyknout, ale rozbitých míst je až příliš. Někde v nich visí rozpadající se smyčky a dají se najít nově i borháky, ale lézt tahle sypká místa lezecky asi nedává moc smysl. Naopak ze Štrbiny v Prostrednom by to něco chtělo, je tam i několik nebezpečných variant, kde se odjistit nedá. Ale to jsou Tatry. 

sestup ke Stilleho žlabu, resp. trávami nad ním