Velká Sokolia veža

VEĽKÁ SOKOLIA VEŽA je 2. nejvyšší skalní jehla na Slovensku v Malé Fatře. Tyčí se více než 130 m nad okolní krajinou a lezení na ni je vápencová klasika, místy trochu zarostlá. Nachází pod hřebenem Sokolie se v údolí Obšívanky kudy vede modrá turistická značka. Jedinečná možnost vícedélkového lezení (tři délky), na Malé Fatře jedinečného. Na jaře platí zákaz lezení.

 

Normálka (V)

Kraj na rozhraní Česka, Slovenska a Polska nenabízí moc možností vícedélkového lezení. I většina dvoudélkových tras se dá vylézt s delším lanem a alespoň třídélkové trasy se nachází až v údolí Váhu. Kromě Suľovských skal především Beckov a Veľká Skolia veža na Malé Fatře. Informací o krásné vápencové věži je mnohem méně než o lezení pod hradem a většinou se týkají výtažku z ovoce na vršku.

Na jehlu stačí půlden (pro nás i s cestou). Nástup není dlouhý a ani s velkým převýšením, pak se přejde potok suťovým žlabem až k zaklíněnému balvanu. Po kramlích nabitých vpravo do skály (když jsou mokré nebo s dětmi, dá se o strom nahoře i slanit) na plošinku, kde se dají nechat zbytečné věci... Od značky je to sem pár minut.

u kramlí na nástupní trase

Vlevo jsou vidět první borháky (3) a po nich prasklinou na pěšinku s kořeny. Přes ně do malého sedla, kde je dobrý štand a případně borovice. Dole je to III, pak v podstatě choďák, ale za mokra se dá něcvo hodit přes kořeny. Další délka vede doleva, asi za III, v jednom výšvihu za IV, pak štand. jsou tam asi 4 borháky a v tom nejtěžším místě je jasně vidět od jednoho na druhý, takže v klidu a nedá se ztratit.

Poslední délka začíná proslulým traverzem doleva a přes takovou sníženinu s puklinou, kde se cesta láme vzhůru po pěkných plotnách. Opět borháky určují směr, je jich asi 6 a možná nějaká stará skoba (radši nepoužívat). Po předchozích délkách se 3 a 4 bh nás tahle překvapila jejich počtem, takže nám jedna expreska zůstala na špatném sedáku. Krásná V.

Na vrcholku je majlonka v drátech omotaných kolem věže. Moc esteticky to nepůsobí, ale účel splňuje. Taky tam bývá flaška s kořalkou. Slanili jsme střízliví až do sedla s borovicí, ale lano se děsně sekalo. Museli jsme se kus vracet na Prusa a nadávali jsme, protože jsme ztráceli čas před blbým počasím. Lepší je si to rozdělit. Pak to vyjde jako 3x25 m, ostatně stejně je to nahoru (do cca 25 m).

konec I. délky v sedle, pohodlný dolez