z Dachsteinu

Gánok

GANEK (GÁNOK) 2462 m/m leží v hlavním hřebeni Vysokých Tater mezi Vysokou a Rumanovým štítem (či spíše štíty). Galerie Gánku je jedna z nejznámějších lezeckých oblastí Tater, pozorovat ji lze především z Rysů. Naopak z Rumanovy doliny je cesta v podstatě chodecká, až v Gankově štrbině terén tuhne a pokračuje lehce, ale exponovaně po hladkých skalách se zbytky suti (omezené možnosti jištění) cca I/II UIAA až na vrchol. Tůra se za dobrého počasí spojuje s blízkým Rumanovým štítem.

 

Gánok normálkou 
Ganek byl předposledním štítem z Velké koruny Tater, co nám chyběla. Vylézt galerií jsme si netroufali - jednak pro brutálně dlouhý nástup (a následně problém dostat se zpět do Bielovodské doliny) a taky jsme měli docela vítr z toho, jak se z tohoto údajně těžkého štítu sestupuje. Ve skutečnosti je to tatranská klasika. Ze Zlomiskové doliny vysapaným žlabem na Rumanovu terasu jedním ze spleti chodníčků někdy bez mužíčků... Pak dalším žlabem do Gankové štrbiny. Pak je těžší lézt dolů než nahoru. 
Moc nám nevycházelo počasí. Ale vzpomínáme na setkání se Svatozárem Lackem a jeho kamarádkou Lídou. Kdo ví, o koho jde, tomu tohohle taternika popisovat nemusíme. A těm mladším je to stejně jedno.
Zlobivá, Rumanovy a Gánek z Bielovodské

 

Winnetouweg

WINNETOUWEG je sportovní klasika v Grazer Bergenland, pov vrcholem Rothelstein v sektoru Breite Wand. Pro nás bude podle barvy tahle oblast pořád prostě Rote Wand... Má 11 délek, 290 m a lze ji lézt v několika obtížnostech, od V- do VI+. Tyto varianty se označují např. jako Gossler nebo Feuerwasserensteig. Vlevo od cesty pak probíhá cesta Tigerauge (VI+) a i do ní se lze napojit, především v lehčích horních pasážích, místy dost nejasné.
5ptch?
Málokterou cestu vícedélku jsme lezli 2x, snad s výjimkou těch nádherných. Winnetouweg patří do jiné skupiny a to do těch cest, kde jsme se ztratili. Tady hned při nástupu. Podle popisu je to první cesta vpravo od Tigerauge. OK. Máme Tigerauge a vidíme borháky na stěnce. Na III to nevypadá, ale znáte to - někdy je skála lehká když se naleze. A někdy ne. Myslíme si, že prostě obchází hnusný žlab víc pravo. Omyl. Když horko těžko štandujeme, tak si říkáme, že jsme buď totálně nerozlezení nebo chyba v matrixu. Ale cesta se zase stáčí doprava, přesně podle topa. Vylezeme na další štand (s dolezem šurmajzem) a vůbec nevíme, kde jsme. Tak nějak tušíme, že asi v Rakousku. Nepřipadá nám bezpečné pokračovat bez znalosti tras dál, takže slaňujeme dolů a hledáme, kudy jsme měli jít. Žádný kámen s nápisem nikde není... Nakonec se nám podaří podle fotky ztotožnit vylezenou cestu jako novinku z roku 2021 Feurewassereinsteig VI+, na "Grosser Pfeiler" v topech mezi oběma cestami. A protože jeden z nás předtím po dešti projel maliním a ostružiním, v poledním vedru to balíme. 
štand bei baum
Další den to zkoušíme znovu. Po první délce je nám jasné, kde jsme včera byli. Škoda. Pak jdeme vpravo, Riisverschneidung a ještě nahoru. Dvě délky jsme spojili. Prostředek byl fajn. V oficiální 8. délce lze jít rovně přes Tigerauge, jak jsme to lezli, těžko říct. Pak se přeleze tráva a 10. se dá lézt opět vlevo i vpravo. Roste tam výrazný strom, jedná se o široký žlab, nehezký. Snad by přelez šurmajzem vlevo stál zato. Nevypadal. V závěru je pak možné lézt vlevo za VI a pak lehce nebo ještě víc vlevo za V- a pak za VI. Taky to není úplně jasné, vždy je to takové esíčko. Ale pevně, jak zdejší padající vápno, věříme, že to byla ta střední var.
někde v cestě
Náš názor na cestu asi ovlinilo to, že někdo tady vytvoří novou trasu, ale v podstatě se to nikde neobjeví (jeden záznam na plac. webu je fakt málo). Rozbitý nástup, k tomu spousta var. (a když chcete radši těžší v lepší skále, musíte mít dobře nastudované topa, jenže my radši na punk), na sestupu parádní malá jeskyně Matylda... Smíšené pocity i cesta.
 
poslední délka asi
Matylda