Kromě mrazivých rán nás další den čeká déšť, takže hledáme něco suché skály v MUNTANYES DE PRADES. Od parkoviště v zatáčce vede krátký nástup na ferratu VENES DE ROJALONS (K3/D, var. E) ve skalním vápencovém výchozu známou i průlezem jeskyní/závrtem, což je ojedinělé nejen ve Španělsku. Kousek nad skálou ja pak vesnice Rojals, pitoreskní shluk budov na skalním srázu. Určitě stojí na malou návštěvu.
 |
| Rojals |
Poslední den si netroufáme na dlouhé lezení a cestou na letiště navštěvujeme městečko GARRAF s kopcem LA FALCONERA (120 m/m), kde už jsme kdysi po dešti lezli. Bývalý lom nad přístavem je hodně rozbitý, ale částečně to vynahrazují výhledy na moře a lezení místy po čistém kalcitu.
Zážitkem na závěr je konflikt se security na letišti s lany na palubu. Po dlouhém přesvědčování nám projdou s řadou výhrůžek, že příště jako ne. Po bombardování emaily nakonec dorazí ze stejného letiště od Civil guard zpráva, že "corda ninuga problema" nebo tak něco. No a 5 hodin zpoždění... Takže jeden z nás z letadla rovnou na šichtu.
 |
| Ports |
0. den - přílet
Ubytko 4500,-, autko 3000,- letenky 10000,-.
1. den - Moles del Don
Věž Moles del Don se podobá Gorros v Montserratu šíleně moc. Akorát bez placeného a plného parkingu, hromad turistů atp. Překročíme potok a v křoví najdeme nástup nasperejovaný žlutě. Protože žlutý vršek nad námi připomíná tupé Tintina. Odtud i název cesty VIA TINTIN, 125 m, 5a, sport. 4 délky. Začátek cesty moc odjištěný není, místo 2 nýtů jsou sice tři, ale zradou je závěr (musí se vpravo a ne vlevo pod štand, btw jsou tam 2), kdy levá var. přes převis za 3c/IV není ani náhodou (je tam ovšem 4. nýt, pvp z cesty Angel, V). II. délka za 5a je nejpěknější s nástupem přes takovou oblinu, ale nějak jsme nepochopili rozdíl 4a v další délce - přišlo nám to nastejno, možná to ovlivnilo mokro a místy lámavá skála. Poslední délka začíná zase za 3b, resp. pokračuje. Po dvou nýtech jsme další nenašli, něco vrazili o strom a dolezli na vršek žlábkem, dost suť. Tady by taky štand byl fajn o kousek výš.
 |
| Tintin |
 |
| Magí |
2. den - Venes de Rojalons
V noci mráz, dopoledne déšť... prostě Španělsko, kde bylo před týdnem lednové vedro. Těžko někam lézt a užít si to. Protože ve Španělsku je v jeskyních vždy teplo, jdeme na ferratu. Vlastně se dá dojet až k ní po lesní cestě, my zůstáváme na asfaltu a ten kousek dojdeme. Je to krásný vápencový výchoz sespoustou voštin a docela ostrý, na sestupu z jeskyně objevujeme i pár nabitých cest na lezení (ale nic jsme o nich nezjistili).
 |
| ferrata Rojalons |
Začátek ferraty je E nebo C/D. Nějak nám to C/D dává zabrat, i když jsou dál těžší úseky, tak tohle nám nějak nešlo. Karabina se nám tady oběma sekala, trochu převis... Pak se obejde skalní bříško, most a vůbec je to v pohodě. Druhý most se trochu houpe, nad ním se cesta opět dělí na B a E. Následuje sestup od závrtů a zřícených kleneb jeskyní k jedné z nich (var. lze jít od ní rovnou k nástupu). Nasadíme čelovky, bez nich by to nešlo, a zkoušíme obě var., B i D. Druhá se nám zdá taková hodně skákavá, vůbec tady menší lezci mají problém. Vylezeme nahoru, ať můžeme dolů :D
 |
| Venes de Rojalons |
Garraf nabízí několik výborných lezení u moře, vápenec s kalcitem tady rychle vysychá a bývá tady hodně vedro, takže v zimních mrazech ve španělských horách tady může být klidně příjemných osmnáct. První sektor (Pedrera) u přístavu není nijak regulovaný (známá oblast s cestou via Chani naopak od ledna do května uzavřená je), akorát je terén sypký, jak se jedná o bývalý lom. Rozhodně lze doporučit dvojité lana a přilby. S trochou morálu se dá lézt jen s preskami (někdy je v celé délce jen jeden nýt).
 |
| Garraf |
Jsou zde dvě vícedélky, 90m, V (FRA), ale podle nás je to silně přeceněné. Začínáme via SWEET HOME BUENOS AIRES, od borovice první vlevo, 4 nýty, štand (ve var. prostřední). Pak nalézáme blbě do MOJITO PAL NENITO, co má 1st ptch 40 m... Jinak je všechno kolem 20 m. Pokračujeme tedy tudy na stěnu, asi nejpěknější v téhle cestě, a spojíme ji s dolezem až na vršek. V téhle délce jsou dole 2 nýty, pak lezeme puklinou, kde je taky nýt a špagát nejistého významu (možná se leze plotnou, ale tam nýt nebyl). Spustíme se po erárním laně a křovím dojdeme zpět na nástup.
 |
| ridge |
Vlevo od SHBA je ještě další cesta (snad stará var.), kudy přímo vzhůru dosáhneme celkem pohodlně první štand SHBA. Z něj lze na ten ve var. dojít pár kroky (vůbec je tady všude nějaká spleť nýtů a obě cesty lze min. lézt čtyřmi odlišnými var.). Plotna za V je opět nadhodnocená, akorát se to láme, 2 nýty a pak to prvolezec doleze až ke spojení s MPN, protože si nýtu vpravo a pak těsně před koncem (oboje na hřebínku) nevšimne. Opět závěrečný dolez po suti (může se hřebenem nebo římsou, ale ta je rozbitá) a zeslez. Kdyby se to trak nesypalo a nelámalo, tak pod vámi lodě, racci, moře... A konečně teplo!
 |
| top |
Odlet s 5 hodinami zpoždění až 4. den